Stránky studentského výboru

Studentský výbor je neformální a otevřenou skupinou studentů požadujících posílení prvků přímé demokracie, zejména zákon o obecném referendu, přímou volbu prezidenta a odvolatelnost poslanců.

Homepage

   Projev Jany Glivické na demonstraci za demokracii
                           17.11.2007 v Praze

 

Zdravím vás všechny, kteří jste dneska přišli sem na Václavské náměstí,

říká se, že právě tady se před osmnácti lety začala rodit demokracie. Získali jsme možnost se scházet bez obav, že budeme pronásledováni, získali jsme možnost se svobodně vyjadřovat. Těch možností jsme se dnes rozhodli využít a vyjádřit, že tohle ještě nestačí, že to je jenom první krok ke skutečné demokracii.

Naše politická demokracie je zmrzačená. Sociální a hospodářská demokracie je mrtvá.
Karel Kryl to vyjádřil výstižně: „Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem; pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.“ My jsme se sešli na náměstí, abychom těm pod střechou vyslali jasný vzkaz – nejsme spokojeni.

Vytváří se termíny jako „konstruktivní poslanci“, které mají zakrýt skutečnost, že současná vláda nemá mandát o nás rozhodovat, protože se rozhodla ignorovat rozložení sil, které vzešlo z voleb. Nesouhlas většiny občanů s umístěním cizí vojenské základny na našem území je ignorován s poukazem na to, že lidé prostě nejsou schopni o takové otázce rozhodnout. Jenže demokracie znamená, že lidé mají právo rozhodovat.

Požadujeme, aby byl konečně přijat zákon o obecném referendu, aby o závažných otázkách mohli rozhodovat sami občané, ne parlamentní koalice vzniklé na základě neprůhledných zákulisních jednání
, v nichž zájmy občanů ustupují partikulárním mocenským zájmům.

Máme zastupitelskou demokracii, ale to, že pravomoc rozhodovat svěříme malé skupině lidí, by nemělo znamenat, že si onu pravomoc nemůžeme vyžádat zpět. Požadujeme referendum o plánovaném umístění cizí vojenské základny na našem území. Není pravda, že k bezpečnostním otázkám se referenda nevypisují. V Maďarsku a Slovinsku lidé rozhodovali o vstupu do NATO, v roce 2004 proběhlo na Tchajwanu referendum přímo o otázce protiraketové obrany.

Nemluvím tady dnes za studenty obecně. Studenti nejsou jednolitá masa, je to skupina názorově velmi pestrá a je to dobře. To, že se na něčem neshodneme, nám umožňuje vést zajímavé diskuze, které v důsledku demokracii prospívají. Důvod, proč jsme tady je ten, že naše vláda diskuzi s občany vést odmítá. Takovou diskuzi ale musíme sami vyžadovat. Pouhé posilování prvků přímé demokracie – ať už jde o referendum či přímou volbu prezidenta - totiž samo o sobě nestačí. Demokracie může fungovat jen tehdy, když se my všichni budeme zajímat o to, co se kolem nás děje, když nebudeme lhostejní k tomu, s čím nesouhlasíme, a když se nebudeme ostýchat říkat své názory veřejně.

To, že tady dneska stojíme společně se iniciativou Ne základnám, Ligou starostů, odbory a mnoha významnými osobnostmi ukazuje, že pocit nespokojenosti se současným stavem prostupuje napříč celou společností
, že nejsme žádní věční kritikové, kteří nebudou nikdy spokojeni, ale že jsme součástí široké skupiny různých lidí, které spojuje společný cíl – touha po skutečné demokracii a víra, že jí můžeme dosáhnout.

         

 
Demokracie slaví 18. narozeniny. Dejme jí dárek: Referendum! Kdo - když ne my? Kdy - když ne teď?